Zápis z únorového jednání RVH
K dispozici je zápis z jednání Rady pro vnitřní hodnocení MU, které proběhlo 18. února 2025.
Granty inovace a excelence slaví své úspěchy v praxi - díl třetí
Přečtěte si o zkušenostech řešitelů interních výzev na podporu výuky
Markéta Melounová (Ústav klasických studií, FF MU) představuje inovativní formu výuky dějin raného římského císařství na MU, který zahrnuje týmovou práci studentů, exkurze do muzeí a propojení s neliterárními prameny.
S projektem inovace na cestě za zkvalitněním výuky
Výuce na MU se věnuji již více než deset let a za tu dobu jsem odučila řadu hodin předmětů povinného základu v oboru/programu starověké dějiny. Projekt z Programu na podporu strategického řízení zacílený na inovování klíčových vyučovacích předmětů studijních programů MU přinesl vítanou možnost pozastavit se nad něčím, co se zatím dělo jaksi samozřejmě a do určité míry i samovolně: jak učím a jak by se to dalo udělat jinak, třeba trochu kreativněji.
Pro inovaci jsem zvolila kurz dějin raného římského císařství (principátu) vyučovaný v podzimním semestru (DSBcA11). Základní dvouhodinový výklad bylo nutné zachovat, inovace tak postihly převážně seminární část. Studenti se rozdělili do tříčlenných týmů (s krycími jmény a vedoucími), které dostaly zadány vždy dva badatelské úkoly. Důležité bylo dodržet týmovost i v rámci prezentací a diskusí v semináři, a to se v případě „pokusné“ skupiny podařilo. Studenti hodnotili tento způsob práce většinově kladně i v rámci závěrečného dotazníkového šetření, identifikovali také možná rizika:
„Práce ve skupině probíhala bez problémů, komunikace také tak. Jednalo se o zajímavou změnu od tradičního individuálního zpracování referátu.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Práce ve skupině se mi líbila moc, ocenila bych ji i v jiných seminářích.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Práce v týmu byla skvělým oživením, člověk měl při zpracovávání referátu možnost vidět perspektivu svých kolegů, referáty se také daly zpracovat více do hloubky. Jedinou nevýhodou bylo asi to, že pro nás jako skupinu bylo složité se sejít osobně, proto došlo během prezentace k drobným zmatkům.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Práce ve skupině probíhala hladce... Nejsem si jistý, zdali mi vyhovovala více než práce samostatná, se špatnou skupinou by mohla znamenat zbytečné komplikace.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
Úkoly byly zadány tak, aby studenti získali nejdříve přehled o tematice a metodickou inspiraci tím, že si nastudují odborný článek nebo kapitolu vědecké práce, a poté se měli věnovat studiu a analýze určitého typu pramene. Cílem předmětu bylo ukázat rozmanitost pramenné základy, z níž je třeba při studiu daného období vycházet; zamezit tomu, aby studující zůstávali v mezích tradičních pramenů literárních, přimět je se zabývat také prameny hmotné povahy, jako jsou výtvarná vyobrazení, stavby a zejména mince (jak po stránce ikonografické, tak nápisné). Důležitou součástí předmětu proto bylo zprostředkovat studentům přímý kontakt právě s těmito neliterárními památkami výjezdy do dvou blízkých sbírkových institucí – vídeňského Uměleckohistorického muzea (císařské portréty a gemy) a pražského Národního muzea (mince zejména z doby markomanských válek). Obě exkurze byly doplněny výkladem specialistů. Význam interdisciplinárního přístupu pak studentům v závěru semestru připomněla přednáška dr. Tomáše Glomba z katedry religionistiky, který představil inovativní metody aplikovatelné při zkoumání témat mezi religionistikou a klasickými studii.
Studenti ocenili význam bezprostředního seznámení s prameny i nový formát práce v semináři:
„Díky tématům probíraným v rámci prezentací jsem si dobře zapamatovala učivo, zajímavosti apod. Lépe se v dané problematice orientuji. Např. díky čtení Senecova dramatu jsem si lépe zapamatovala Neronovu vládu a jeho aférku.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Zajímavé doplnění výuky, líbilo se mi bližší zaměření na některé události.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Exkurze byla obohacující, velmi přínosný mi byl výklad o vývoji vyobrazování císařů a dynastií.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
„Exkurze byla přínosná, hlavně kvůli možnosti vidět mince zblízka a poslechnout si výklad odborníka.“
Student kurzu dějin raného římského císařství
O zaujetí studentů svědčí i to, že si během exkurzí pořizovali vlastní obrazový materiál, který pak využívali při prezentacích svých výzkumných úkolů.
Plnění projektu zahrnovalo nejen vlastní zavádění nových metod do výuky, ale také nabývání nových poznatků z pedagogické teorie. Což bylo pro mě jako absolventku několika neučitelských oborů více než vítané. Rozvoj učitelských kompetencí probíhal dvěma různými způsoby. Prvním byla výměna podnětů s kolegy z jiných oborů a fakult na moderovaných setkáních reflektujících průběh inovací. Na setkáních se scházeli zástupci oborů navzájem velmi odlišných, kteří by se za běžných okolností neměli možnost poznat, přičemž se ukazovalo, že problémy související s výukou zůstávají i při odborné rozrůzněnosti stejné.
Druhým způsobem rozvoje byla předepsaná účast na rozvojově-kompetenční aktivitě dle vlastního výběru a potřeb. Díky tomu jsem se podrobně seznámila se zajímavou nabídkou aktivit CERPEKu, o němž jsem do této doby pouze slyšela od kolegyň a četla v rámci fakultních a univerzitních zpravodajů.
Účast v projektu vytvořila prostor koncentrovat se pro jednou na metodickou část výuky, sdílet zkušenosti napříč obory i fakultami a přemýšlet, jak zavedený koncept upravovat, aby zůstal životaschopný i v dalších letech: jak k tomu využívat interakci se samotnými účastníky, studujícími, čili jak zavést aktivity, díky kterým se do povinné látky ponoří a zároveň si vštípí nejdůležitější základy.
Markéta Melounová
