Granty inovace a excelence slaví své úspěchy v praxi - díl pátý

Přečtěte si o zkušenostech řešitelů interních výzev na podporu výuky

Projekt „Excelentní studijní program Teorie a dějiny filmu a AV kultury NMGr“ na Masarykově univerzitě úspěšně připravuje studenty na uplatnění v praxi tuzemské audiovize, především díky stážovému programu a spolupráci s předními filmovými tvůrci a institucemi.

17. 7. 2025

Studenti předmětu Filmmaking in the Virtual Age realizují praktický úkol - natočit několik záběrů.

Jak teoretici a historici filmu poznávají svět současné audiovizuální praxe

Když jsme sledovali profesní dráhy absolventů navazujícího magisterského studijního programu Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, zjistili jsme, že navzdory jejich badatelským projektům zakotveným v historické či analytické perspektivě se nejčastěji uchytí v praxi. Řada z nich tak působí na dramaturgických či produkčních pozicích v České televizi, ve výrobních či distribučních společnostech či na filmových festivalech. Projekt „Excelentní studijní program Teorie a dějiny filmu a AV kultury NMGr“ jsme v roce 2023 postavili tak, abychom studující a absolventy lépe připravili na praktické fungování v tuzemské audiovizi a zvýšili jejich šance na tomto specifickém pracovním trhu.

Největší úspěchy tomto ohledu přinesl stážový program, který studujícím umožnil soutěžit o placené pozice ve filmových štábech, v dramaturgii filmových přehlídek či asistovat s propagací prestižních koprodukčních projektů. Povedlo se nám navázat trvalejší spolupráci s produkční firmou Bratři s.r.o., která stojí například za filmy „Kdyby radši hořelo“ (2023, r. Adam Koloman Rybanský) či „Přišla v noci“ (2023, r. Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar) či s českou divizí streamovací společností Canal+. Již druhým rokem máme stážistu přímo v programovém oddělení mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. „Stáž v programovém oddělení MFFKV je unikátní příležitostí nahlédnout pod pokličku největšímu filmovému festivalu v České republice a nejprestižnějšímu festivalu tohoto typu ve střední a východní Evropě. Jako nejvíce přínosné vnímám možnost sledovat, jak vzniká finální podoba festivalového programu – od koordinace festivalových hostů k jednotlivým snímkům, přes komunikaci s držiteli práv k filmům, až po zásah aktuálního světového politického dění do programování,“ uvádí letošní stážista Václav Hořeňovský.

Snahy provázat historickou a teoretickou výuku s praxí nás vedly také při výběru zahraničních hostů. Asi nejvýrazněji se nám povedlo tuto ambici naplnit kurzem „Filmmaking in the Virtual Age: training, trends and perspectives“ pod vedením dvou zkušených pedagogů z London Film School. Během intenzivního týdne v podzimním semestru 2023 oba hosté studentstvo seznámili s aktuálními výzvami, jimž v důsledku prorůstání digitálních nástrojů napříč celým tvůrčím procesem čelí tradiční filmařina a její výuka. Posluchači si dále sami zkusili v několika týmech natočit pár scén pomocí jednoduché aplikace v mobilních telefonech, a pocítit zejména komunikační a organizační problémy, jimž štáby běžně čelí. „Tento kurz mi poskytl neocenitelnou možnost zažít si alespoň na chvíli všechny praktické náležitosti filmové produkce na vlastní kůži. Ačkoliv samotné krátké natáčení možná působilo trapně a neměl jsem z něj dobrý pocit, došlo mi, pod jakým tlakem pracují lidé v profesionálních štábech, s ohledem na ekonomická a umělecká očekávání, která do jednotlivých projektů různí účastníci vkládají,“ stálo v jedné ze seminárních prací napojených na tento kurz. Díky spolupráci s Centrem informačních technologií jsme během tohoto předmětu vytvořili vynikající výuková videa, která nadále používáme pro potřeby lekcí představujících etnografický výzkum či produkční studia.

Projekt Excelence pro nás vygradoval na podzim roku 2024, kdy jsme do Brna pozvali domácí hosty (včetně rakouské producentky) na sérii tematických přednášek seznamujících studentstvo s výrobou mezinárodních koprodukčních filmů a seriálů i domácích dokumentárních snímků; dále s data-driven programováním kin i s filmovými festivaly jak prizmatem samotných dramaturgů, tak z perspektivy tvůrců, kteří svá díla na tyto přehlídky přihlašují. V některých případech šlo přímo o absolventy oboru Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, kteří se vypracovali v důležité hráče na poli tuzemské audiovize - například Mgr. Dan Krátký, předseda Asociace provozovatelů kin či Bc. Jan Bodnár, producent oceňovaných dokumentárních děl například „Jiříkovo vidění“ (2023, r. Marta Kovářová). Tito přednášející na studenty působili motivačním dojmem: absolvovali přece stejný obor jaký oni sami studují a daří se jim fungovat nejen v institucích typicky spojených s profilem oboru jako je Národní filmový archiv či Státní fond audiovize, ale také oceňované filmy vyvíjet, vytvářet, získávat na ně financování a dostávat je k divákům. „Další možnost, jak vylézt z bubliny naší katedry“, zaznělo mimo jiné v předmětové anketě, v níž studentstvo vyzdvihovalo zejména srozumitelné představení praktického fungování tuzemského audiovizuálního prostředí.

Část finančních prostředků jsme využili na podporu realizačně náročných magisterských výzkumů vyžadujících důkladnější archivní rešerše či etnograficky laděné badatelské záměry, které vyžadují například přímou účast během výuky na FAMU či na natáčení. Průběžné výstupy z takto podpořených projektů mají vysokou odbornou úroveň a po dokončení těchto textů v průběhu podzimu 2025 lze očekávat jejich publikaci v tuzemských či zahraničních recenzovaných časopisech. Studující jsme také seznámili se základy audiovizuální výchovy, která zdaleka nemusí sloužit jen úzce pedagogickým účelům, ale lze ji využít k sestavování filmových přehlídek, k distribuci divácky náročnějších titulů a ke kreativní práci s nejrůznějšími uváděcími prostory.

V průběhu projektu se na některé náležitosti filmového životního cyklu dostalo v menší míře, než jsme zamýšleli – to platí hlavně pro distribuci a filmovou propagaci. Výsledky však v mnohém předčily naše očekávání: studující si ze stáží odnášejí neocenitelné zkušenosti a získávají další příležitosti. Jejich vlastní výzkumy v čím dál větší míře reflektují současnou audiovizi, a historicky zakotvené projekty se stáčejí k výzkumu jednotlivých štábových pozic či filmařské každodennosti, o nichž toho stále mnoho nevíme. S ohledem na neustále se rozvíjející a vzájemně obohacující komunikaci s českými tvůrci a výrobci audiovizuálního obsahu chystáme pro podzimní semestr 2026 bakalářskou specializaci s názvem „Praktická audiovizuální studia,“ která přirozeně naváže na všechny poznatky a podněty, které jsme získali v rámci projektu Excelence.

Autor: Mgr. Šárka Jelínek Gmiterková, Ph.D. – Filozofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury

 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info